Ahoj všichni.
Tak jsme se opět srazili, tentokrát na Majáku. Teda v penzionu Maják, kousek od Jablonce nad Nisou. :-) Napadá mě, že se z nás stávají pěkní světoběžníci. Ještě pár srazů a máme mapu ČR v malíčku. No a jak to celé vypadalo?
V pátek jsem s rodinou vyrazil už dopoledne, abych tam nepřijel až za tmy. Klidnou jízdou, se zastávkou na oběd a mírným blouděním kolem Jablonce, jsem místo na Maják narazil na silně umazaného Lihuňáka :-). Ten zrovna lezl z díry pod autem, kde se vehementně snažil opravit auto, aby se mohl zůčastnit srazu, který sám pořádal. :-D Po ubezpečení, že do tmy dorazí, nás, neznalé cesty, dovedl na Maják Martin XM společně s Lídou ( Lihuna ). Tam jsme při příjezdu potkali Bejkise, který nemaje zrovna pojízdné XM, se vydal na sraz stopem. Zvláštní je, že mě u Svitav někdo stopoval ( Bejkis ) a poté, co jsem mu z důvodu plného auta nezastavil, cestoval půl republiky avií a přesto byl na Majáku dřív než já. :-) Nejspíš toho slabého třílitra prodám a pořídím něco silnějšího.
Po ubytovacích formalitách se začali sjíždět i ostatní a parkoviště se začalo plnit. Každý byl dychtivý prohlídky aut kolegů a tak nás do baru vyhnala až tma. Večerní posezení popisovat nebudu, každý, kdo zná zdravé jádro klubu, ví, o čem je řeč. Když v pozdních hodinách vytáhl Bejkis z batohu jakousi vázu s hadicí, o čemž jsem byl poučen, že se jedná o vodní dýmku, bylo dílo zkázy dokonáno. Dokonce i nekuřáci propadli ( teda kromě mojí maličkosti ) krásné jahodové vůni a tahali tak urputně, že jsem měl chvílemi strach o jejich život. :-) Po rozpuštění celé této „vodní “ společnosti jsem se s Lihuňákama odebral na exkurzi do jejich jabloneckého království. Tam mě ale nečekaně přepadlo jejich štěňátko :-) a tudíž jsem na zpáteční cestě, ( stále na mě z kufru mlsně hleděly oči této dvoumetrové dogy ) v hrůze ztratil vědomí a nabyl ho až ráno :-).
Sobotní dopoledne začalo klasicky, ráno se začali sjíždět další Xmka, až nakonec museli zaparkovat i u místní komunikace. Někteří využili srazu i k mírnějším úpravám aut, každý prostě využil dopoledne po svém. Musím poznamenat, že k pohodě přispělo i krásné počasí, které máme na srazy objednáno dlouhodobě. Je to zvláštní, ale na všechny srazy nám počasí přálo. Jen tak dál. Na chvilku jsem se stal dokonce i nedobrovolnou televizní hvězdou, když sraz navštívili reportéři místní televize a nikdo z domorodců se nechtěl rozhovoru před kamerou zúčastnit. Proto tam nejspíš postavili mě, s tím, že jsem z daleka a tak si nějakou tu ostudu můžu dovolit.
Po dobrém obědě a mírné siestě jsme se vydali na spanilou jízdu. Ta sice na první pokus nedopadla nejlépe, protože někteří neudrželi lehkou nohu a tudíž jsme se roztrhali tak, že kupříkladu já, Autodiagnostika, Cabadat a Debussy jsme bloudili tak nehorázně, že jsem si asi po půlhodině myslel, že už budeme někde v Krkonoších.
Za zmínku stojí i mírný ( strašný ) přestupek na semaforu u přechodu pro chodce. Jeden celkem mladý cyklista si v klidu zmáčkl tlačítko pro zelenou. Po naskočení jeho zelené a tudíž naší červené se na poslední chvíli prohnal přes přechod Martin. V obavě před totálním ztracením se ovšem za ním prohnal Cabadak, který už nakračujícího cyklistu táááák vyděsil, že mu z toho jistě slezly všechny vlasy. Pak už se ale na svojí zelenou moc nespoléhal, protože viděl mě. Já byl stoprocentně rozhodnutý jet dál, abych se neztratil i této malé skupince. Takže jsem se kolem něj prohnal i já. ( Omlouvám se tímto všem chodcům, jinak se snažím jezdit fakt slušně, vím, že i Cabadak z toho byl dost špatný ) Debussy, který jel za mnou se sice zastavil, ale jelikož už mu skočila zelená, tak jel v klidu dál. Pak už jsme se s velkou radostí dostali na správnou cestu a v klidu dorazili za ostatními na parkoviště pod Ještěd. Tam ovšem Lída nadhodila, že se dá vyjet ještě výš a tak se většina lenochů J zvyklých na kvalitní posezení v XM rozhodla, že jedeme dál. Chlapík na parkovišti jen smutně koukal, jak mu odjíždí kšeft za parkovné jinam.
Nahoře byl díky fakt pěknému počasí krásný výhled do krajiny a tak i já, zvyklý na Jeseníky a Beskydy musím říct, že i v Čechách ještě kousek pěkné krajiny zůstal..
Po dohodě a upřesnění, že se v koloně nedá závodit jsme si přeci jen zpáteční spanilou jízdu vychutnali. Na penzion jsme proto přijeli všichni společně a po zaparkování se všichni začali shánět po večeři, což měla být avizovaná kýta na ohni. Majitel ale mírně překvapil, protože sotva rozdělal oheň, byla kýta po několika minutách připravená. Nejdřív jsme sice nechtěli největšího hladovce Kendyho k ohni vůbec pustit, leč naše obavy , že nám to sní celé sám se nenaplnili. Je to neuvěřitelné, ale ještě dost masa zbylo na pozdější večerní posezení při XMácké vodní dýmce míru. :-)
Spát jsem odcházel kolem čtvrt na dvanáct a musím říct, že tentokrát zcela střízlivý, za což jsem sklidil posměch a pár poznámek o večerníčku. Zato ráno, když jsem se kolem půl šesté budil plný energie na zpáteční cestu, někteří teprve odcházeli na pokoj, a věřím, že téměř bez energie. :-)
Co říct na závěr?
Myslím, že pokud pomineme pár nedostatků u majitele penzionu, kdy neodhadl naší spotřebu a tudíž obsluha občas vázla, tak si troufám říct, že se sraz fakt vydařil a každý, kdo z nějakého důvodu nepřijel tak může jen litovat.
Ještě bych chtěl za nás za všechny poděkovat Lídě a Vaškovi ( Lihuňákům ), kteří se postarali o to, že jsme se mohli opět sejít a prožít příjemný víkend.
No a kde příště??????
Že by BEROUN ?????????????? A ČTVRTKILOVÉ STEAKY????????????
Uvidíme………………………..
Tak příště ahoj .
Plechr.
P.S. Fotky ze srazu najdete v galerii fotek a video bude posléze, až dostanu veškeré natočené materiály ze kterých nechám udělat jeden aspoň trochu slušný film.
