Publikováno s osobním svolením autora dne 27.7.2005
DIAGNOSTIKA ŘÍDÍCÍ JEDNOTKY HYDRACTIVE
Postup popsaný v následujícím článku byl prakticky prověřen na voze Citroen XM 3.0 V6, rok výroby 1989. Jednotka je připojena bílým a černým konektorem. U jednotek s bílým a zeleným to bude pravděpodobně stejné, ale je to bez záruky. V článku používám označení levý a pravý konektor – nepamatuji si, který je bílý a který černý a zrovna se mi nechce jít k autu :o)
1. Co k tomu budeme potřebovat – neobejdeme se bez multimetru (elektronický měřící přístroj – má ho každý elektrikář a musí umět měřit alespoň napětí a odpor) a dále popsaný jednoduchý kontrolní přípravek. Pokud nemáme multimetr, ani kamaráda elektrikáře, musí stačit obyčejná žárovková zkoušečka, kterou koupíme za pár korun v prodejnách s autodoplňky. Je dobré mít [url=http://sweb.cz/plechr1/schema_hydractiv.jpg]schéma zapojení[/url] , ale není to nutné.
2. Vyloučení chyby mimo jednotku – problémy s pérováním mohou samozřejmě způsobovat i jiné části auta než řídící počítač Hydractive. V první řadě bych doporučil nechat si zkontrolovat tlaky v pérovacích koulích a případně je nechat doplnit nebo vyměnit. Touto problematikou se ale nebudu zabývat, protože je již popsána jinde. Pro funkci počítače je také nutné, aby fungoval tachometr a otáčkoměr. Začneme od kontroly funkce H ventilu. Tento ventil má na starost přepínání režimů pérování. Kontrola je jednoduchá – zapneme klíček zapalování do druhé polohy a ťukneme do pedálu plynu. Mělo by se ozvat zřetelné cvaknutí zpod vozu. Nejsme-li si touto kontrolou jisti, můžeme ještě vyzkoušet jiný postup. Vypneme klíček, vystoupíme z auta a zavřeme všechny dveře včetně pátých. Asi po třiceti vteřinách by se mělo ozvat cvaknutí pod autem. Tím si ověříme, že ventil otevírá. Dále je nutné zkontrolovat jestli řídící jednotka dává vůbec nějakou odezvu. Zjistíme to tak, že přepneme do režimu SPORT. Na palubní desce by se měla rozsvítit kontrolka se symbolem pružiny. Pokud se tak nestane (jako v mém případě), postoupíme k následujícímu kroku.
3. Kontrola napájení jednotky – tento krok můžou směle vynechat ti, kterým se alespoň rozsvěcí kontrolka hydractivu. Sejmeme plastové kryty řídících jednotek v motorovém prostoru (je to bedýnka vlevo se symbolem a nápisem Citroen). Jednotka hydractivu je první a jako jediná je připojena dvěma konektory. Před ní je na liště několik relé. Obvykle jsou tři zelené a jedno větší černé – to nás zajímá. Po zapnutí zapalování by mělo cvaknout a asi 30 vteřin po vypnutí klíčku a zavření dveří musí odpadnout. Jestli tomu tak není, vezmeme si měřák a jdeme na to. Zapneme klíček a změříme, jestli je na vývodu 5 +12V (nákres rozložení vývodů je na krytu relé). Pokud tam napětí není, měříme vývod 3. Pokud ani tam není, vypadá to na prasklou pojistku 34. Jestliže na trojce napětí je, změříme ještě napětí na 1. Tam by mělo být taky +12V. Není-li, pak je vadná pojistka 19 a nebo je problém ve spínací skříňce (dost málo pravděpodobné). Pozor – při kontrole pojistek je dobré zkontrolovat taky kontakty, do kterých jsou zasunuty. Ale zpět – pokud tedy na vývodech 3 a 1 máme 12V a na 5 ne, pak je vadné právě toto relé. Stáhneme z něj kryt a vizuálně zkontrolujeme, jestli tam nejsou studené spoje. Velmi často jsou u těžších součástek (například právě u relátka vevnitř – je to největší součástka, poznáme ji snadno…). Pokud si nejste jisti svými schopnostmi v pájení, raději požádejte nějakého známého elektrikáře. Například nechtěný cínový můstek může způsobit daleko větší problémy. Pokud tam studeňák není, pak může být vadný integrovaný obvod. Je to běžný typ a stojí okolo 20Kč. Ovšem jeho výměnu je opravdu vhodné nechat na někom zkušeném – IO je velmi citlivý na elektrostatické pole a při pájení ho můžeme snadno poškodit (o možnosti poškození přehřátím nemluvě). Funguje-li všechno podle popisu, jdeme na další bod. Drobnost na závěr – mezi pojistkou 19 a vývodem číslo 1 je zapojená dioda. Takže pokud nemáte napětí na jedničce a pojistka je OK, pak by mohla být vadná právě tato dioda. Dá se to zkontrolovat takto – vyjmeme diodu z platového pouzdra a při zapnutém klíčku a zavřených dveřích měříme postupně napětí na obou vývodech. Pokud na jednom je napětí a na druhém ne, pak je vadná.
4. Kontrola H ventilu – pozice na schématu je 433 - zde zjistíme, jestli opravdu funguje měkké pérování. Odpojíme OBA konektory z jednotky a pomocným drátem spojíme plusový pól baterie s kontaktem číslo 9 na levém konektoru – mám na mysli ten kus, který je na kabelu – viz dodatek …. (díváme se na konektory normálně zepředu – ten ‚levý‘ je dál od osy auta). Pod autem nám cvakne H ventil, že… No a pak se půjdeme projet. Pokud jsou tlaky v koulích v pořádku, musíme cítit při jízdě na nerovném povrchu obrovský rozdíl. Auto změkne a na silnici si krásně tiše plave. Jestli žádný rozdíl necítíte, pak jsou buď koule vadné (bez tlaku) anebo je vadný ventil a nezbyde než ho vyměnit. Pokud je vše OK, dáme se do kontroly čidel.
5. Kontrola čidla brzd – na schématu je pod číslem 670. Mezi vývod 7 levého konektoru a kostru připojíme ohmmetr nebo zkratovou zkoušečku. Při sešlápnutém pedálu brzdy se musí obvod přerušit. Levý konektor MUSÍ být odpojený, pravý může zůstat připojený a klíček je vypnutý.
6. Kontrola čidla plynového pedálu – číslo 771 - pedál plynu má na sobě namontovaný potenciometr, který mění při sešlapování plynu svůj odpor. Mezi kontakty 9 a 10 pravého konektoru připojíme ohmmetr. Pak pomocník začne plynule sešlapovat plyn (asi jako když s lehkou nohou zrychlujeme…). Odpor potenciometru by se měl plynule zvyšovat (nebo zmenšovat – může se stát, že je potenciometr u některých vozů připojen opačně). Je důležité sledovat měřící přístroj pozorně – odpor se nesmí v žádném místě změnit skokově, to by ukazovalo na špatný kontakt jezdce potenciometru s odporovou dráhou. Vezměte ještě v úvahu, že odpor potenciometru nedosáhne 0W, protože má v cestě jezdce ke konektoru zapojen ochranný odpor. Absolutní hodnoty odporů zde neuvádím záměrně, protože na tom až tak nezáleží – opravdu je důležité jen, aby ohmmetr neukázal rozpojený nebo zkratovaný obvod. Pravý konektor je pochopitelně odpojený, levý může zůstat připojený a klíček MUSÍ být vypnutý.
7. Kontrola čidla výšky vozu – pozice číslo 153 - toto čidlo je připevněno na přední nápravě a dává jednotce Hydractivu informaci o tom, jestli se nemění poloha karoserie vůči zemi. Zde poprvé uplatníme dole popsaný kontrolní přípravek. Nejprve zvedneme auto do nejvyšší polohy. Kontakt + přípravku připojíme na plus pól baterie, jedničku na číslo 3 levého konektoru a dvojku na 4. Zapneme klíček a obě diody by měly svítit. Spustíme vůz páčkou do spodní polohy a diody by měly začít střídavě blikat. Blikání není příliš zřetelné, takže je dobré si LEDky zastínit dlaní. Pozor – diody vzhledem k vnitřnímu zapojení čidla úplně nezhasínají – jen ‚zhasnutá‘ má o něco menší jas (ale přesto je blikání zřetelné). Pokud se diody po zapnutí klíčku vůbec nerozsvítí nebo při změně výšky neblikají (tzn. svítí trvale nebo vůbec) je téměř jisté, že toto čidlo nefunguje. Pak nezbyde nic jiného než vlézt pod auto a čidlo vymontovat. Nachází se pod nohama spolujezdce a je to plastová plochá krabička přišroubovaná na stojato dvěma šrouby M6 a vede do ní konektor se čtyřmi vodiči. Před demontáží ještě pro jistotu zkontrolujte, jestli se hýbe při změně výšky auta páčka, která je s čidlem spojená a taky, jestli je konektor dobře spojen s protikusem. Dobré je taky přeměřit, jestli vůbec jde do čidla napájecí napětí – to zjistíme tak, že na prostředním vývodu proti kostře musí být při zapnutém klíčku +12V. Po odšroubování šroubů OPATRNĚ velkým plochým šroubovákem odpojte plastovou páčku – ta je s vlastním čidlem spojena miniaturním kulovým čepem. Pak vytáhneme celý ten nesmysl ven a odšroubujeme ho od nosného plechu. Pak je nutné odvrtat čtyři nýtky, které drží krabičku pohromadě. Vizuálně pak zkontrolujeme, jestli nejsou na desce studeňáky a eventuálně je opravíme. V mém případě se dostalo do krabičky nějaké svinstvo a v jednom místě to sežralo kousek plošňáku. Jen pro informaci – součástka, která vede od středního kontaktu konektoru (+12V) do výkonového odporu, je dioda. Tu jsem měl taky vadnou a dá se nahradit jakoukoli univerzální diodou která snese 12 voltů a tak asi 0,5 ampéru. Pak krabičku zkompletujeme – já osobně jsem nedostatek nýtů vyřešil tím, že jsem do jedné poloviny krytu vyřízl závit M4 a krabičku jsem prachsprostě sešrouboval (je dobré obě poloviny krytu na styčných plochách ještě slepit – doporučuji tavnou pistoli). Připojíme to ke konektoru pod autem, zapneme klíček a zkusíme točit tím kolečkem na boku (jako když s ním hýbe ta páčka, ale klidně tím můžeme točit dokola – není tam žádná zarážka). Teď už snad by měly diody blikat. Pokud ne, tak se musíme opět obrátit na elektrotechnika, který je schopen diagnostikovat závadu uvnitř čidla (to není v celku problém, protože i kdyby měl vyměnit všechny součástky uvnitř, zabralo by mu to tak dvě hodinky a materiál by stál tak 300Kč….)
8. Kontrola čidla polohy volantu – pozice 159 – toto čidlo funguje na podobném principu jako to předchozí. Takže kontakt + přípravku připojíme opět na plus pól baterie, jedničku na kontakt číslo 6 pravého konektoru Hydractivu a dvojku na číslo 13. Pozor – v tomto případě MUSÍ být připojen levý konektor do jednotky. Ještě je tu drobný zádrhel. Toto čidlo není napájeno přímo z ovládacího relé jako čidlo výšky, ale je napájeno menším napětím z jednotky. Proto musíme pomocnými vodiči propojit vývody 12 a 15 na pravém konektoru jednotky s kontakty stejných čísel na protikusu. Pak stačí zapnout klíček a točit volantem. LEDky by se měly rozblikat. O blikání platí stejná poznámka jako v předešlém odstavci. Pokud se tak nestane, je nutné čidlo vymontovat a zkontrolovat. Tady bohužel nemůžu popsat podrobný postup jak na to, protože nevím, kde to čidlo je. Tak samozřejmě – je na hřídeli volantu někde pod palubkou (VÍ NĚKDO KDE PŘESNĚ JE A JAK HO VYMONTOVAT ??????).
9. Vynulování zaznamenaných chybových hlášení – je to snadné – stačí na pár hodin odpojit baterii…..
10. Dodatek – postup jsem popsal záměrně dost podrobně ale přesto na závěr jedno upřesnění – všechna čidla a H ventil jsou umístěny mimo jednotku Hydractivu, takže pokud mluvím o měření čidla a připojení čehokoli na KONEKTOR, pak v tomto případě mám pochopitelně na mysli ten konektor, který je na kabelu, ne na jednotce. Pokud alespoň trochu elektrice nerozumíte, raději si postup přečtěte víckrát, nebo mi v případě nesnází zavolejte – je to lepší, než něco odpálit….
KONTROLNÍ PŘÍPRAVEK :
R1=R2 – obyčejné odpory 680W/0,25W (odpor může být v rozmezí 680W-1,8kW - jaký je zrovna po ruce….)
D1=D2 – diody LED libovolné barvy, tvaru a velikosti. Je lepší použít LED s vyšší svítivostí.
Kontakty +, 1, 2 vyvedeme vodičem asi tak 30cm dlouhým.
A na závěr – pokud výše uvedeným postupem nezjistíte závadu, asi nezbude nic jiného, než nechat připojit jednotku na počítač a zjistit, jestli není úplně mrtvá. Dále si uvědomte, že u těchto aut speciálně bývají problémy s kostrami, zkuste proto zkontrolovat, jestli jsou všechna čidla i jednotka dobře spojeny s kostrou.
