Tentokrát to vezmu trošku ze široka. Je pátek - den srazu - dvě hodiny a nejvyšší čas vyrazit na školní výlet.
Jediný drobný problém je, že všichni kolem mluví nějakou divně melodickou řečí, trošku šišlaj a pořád se usmívaj. ...... Tady něco nehraje.
Zapínám GPSku, hledám hledám satelity moje a ...... uf, to mi odlehlo, Polsko to nený. Jak nacházím další poletuchy na obloze a poloha se zpřesňuje zjišťuju, že je něco špatně.
A fona Bratislava na mně kuká z GPSky. To bude asi problém. Pohledem z okna zjišťuji, že na poly tu stojí býlý kchůň, opakuji býlý kchůň, jakou má barvu ???
Vostřížím zrakem zjišťuji, že se opravdu jedná o služební bílou fóbii ve válečných barvách tzn. s rychlým modrým pruhem alias logem firmy.
No nic, plníme kufr tohoto "rodinného oře" svými dvěma notebooky, odstrkuji kolegu od dveří řidiče se slovy že autoškola má dnes zavřeno a vyrážíme.
Již prvních pár metrů naznačuje, že tento "Šemík" , ač je poslední modelové řady a má najeto pouze pár tisíc km , žádným trhačem asfaltu nebude. Spíš je po mrtvičce a tahá za sebou min. jednu nohu.
S divokým rykem šicího stroje se vrháme na dálnici a míříme k lepším dneškům ....
V Praze vysedám z rozpáleného šemíka s průměrnou spotřebou zahambující slušně vychovanou V6tku, předávám opratě kolegovi a hurá na sraz.
Cestou žádná zkratka přes Polsko tentokrát nebyla, jedu sám a neomylně. Aby taky né když jsem si místo srazu byl radši očichat tejden předem.
Parkuji vozítko vedle schromlé Ošklivky Betty a hurá do garáže. Ano, tentokrát necháváme miláčky na čerstvém vzduchu a garáž obsazujeme sami. Zjišťuji, v které budko-boudě budu přebývat a spolu s
věcmi vyrážím na recognoskaci ubytování. Pravda, spolunocležníky si vybrat nemohu ale .... snad se tam stejně moc nezdržím. V budce koukám, čistě povlečeno, uklizeno,
dva hajzli (ne spolubydlící, ale WC !! ), sprchy, vytopíno .... no prostě KK - Krnovský luxus za Kerské ceny :-D . Cestou qíčepu ještě nacházím záložní toitoiky pro naturalisty a bazén na noční víření. Super.
V garáži už to celkem žije, takže zasedám a protože žaludek se již po odpoledním krocení šemíka uklidnil, dávám si gulášek a pivo. S tím pivem nejsem sám, Kendyho prcek už taky zdatně nasává.
Je vidět že na DNA testy nebude muset. Je celý po tatínkovi :-D .
Kačenka Lihuňákovic si již pořídila slušivý silniční lišej. Neboj Kačko, do svatby se to zahojí.
Jak tak čas plynul, doráželi postupně další chovanci našeho ústavu a nálada vesele pokračovala. Takže dále jen telegraficky z kroniky:
8:00 Všichni žerou guláš, Klokan slintá u piva, Felix je zádumčivý
8:30 Všichni slintaj u piva, Klokan žere guláš, Felix je zádumčivý
9:00 Všichni chlastaj, Klokan má mastnou hubu, Felix je zádumčivý
9:30 Většina chlastá, Klokan se šel projít, Diagnostika má mastnou hubu, Felix je zádumčivý
9:45 Všichni se smějou, Diagnostika má mastnou hubu, Klokan hledá koleno, Felix je zádumčivý
10:00 Všichni se furt smějou, Diagnostika se schovává mastnou hubu pod čepičkou, Klokan našel torzo kolena, Felix je zádumčivý
11:00 Všichni zase chlastaj, Plechy paroduje Elvise, Diagnostika rozlejvá ferneta po podlaze, Klokan má hlad, Felix laškuje s nafukovací kachnou a hledá otvory.
11:15 Klokan žere klobásu, Lennon se ujímá kytary, Seržant padá na seržantku, Felix nenašel otvory a je zádumčivý
11:30 Lennon se rozjíží, Seržant slezl ze seržantky, Felix tahá z kufru medovinu a je zádumčivý.
12:00 Všichni někam zmizeli, Felix otevřel medovinu, servírka je zádumčivá.
časové období mezi půlnocí a druhou hodinou je v kronice tak znečištěné zrecyklovanou medovinou, že nejde přečíst.
02:00 Nastává problém, na servírku, která pochopila, že ve dvě opravdu nezavře, padla Trudomyslnost
02:15 Klokan radši vyklízí pole, na diskutujícího Plechra, Lihuňáka a Diagnostika padla od servírky Trudomyslnost, Dino je zádumčivý
.....
Je ráno
Terorista Achmed zaútočil na náš pokoj bojovým plynem. Vyskakuji se zaslzenými očima parakotoulem ven a rozdýchávám se na čerstvém vzduchu.
Dojíždějí další chovanci, vrháme se na snídani, a chystáme se vypáčit Lihuňáka z vozidla. Veškeré pokusy jsou však marné. Naštěstí se to těsně před odjezdem na oběd daří a vyrážíme v koloně na kance.
Když kolona dorazila k restauraci Hájenka, obsadili jsme blízké i široké okolí vozidly. Sledovat místní, přijíždějící k restauraci a marně hledající v okolí několika kilometrů volný flek bylo legrační.
Po naplnění "šípkovou" či "se zelím" jsme se vydali do motomuzea a skanzenu do Přerova.
...... a to je vše přátelé, pokračování někdy příště od někoho jiného
