Tož jsme se s Bejkisem konečně vymotali od tej Prahy. No řeknu Vám, co vy to tam máte za značení? My si takhle klidně jedeme k domovu a jedinou cedulí, co jsme pořád potkávali bylo „ Hlavní město Praha“ ( asi osmkrát ) Po hodině jízdy kdesi v kotěhůlkách jsme dojeli na konec cesty do nějaké chatové oblasti a po další půlhodině mě Bejkis s mapou v ruce oznamoval, že „ tudy už jsme jednou jeli, ale v opačném směru“. Prostě zlatá Morava.
Ale jinak se celkem sraz povedl, co?
Počasí výborné ( my to ani jinak neumíme ) parta lidí taky, ubytování solidní, pivka i fernetu dost, jen ty steaky prý byly nějak malé. Ten půlkilový plát nemělo cenu si ani dávat, člověk si jen podráždil žaludek. Třeba Frost, že? :-) Klokan chudák si musel dát hned trojitou porci a pak se ještě dorazil čímsi dalším. A to je jen poměrně malý klokan. Což teprve takový obrovský mamut. ( Se nedivím, že mamuti vymřeli, těm nemohl nikdo stačit vařit ) :-D
No a jak to vlastně probíhalo?
V pátek po příjezdu ( někdo projel celou republiku, od severu na jih a zpět a ještě od východu na západ ) nezbytné uvítání a seznámení se s novými členy. Následuje večeře a soutěž, kterou vymyslel Cabadak. Spočívala v co nejpřesnějším tipování, jak dlouho vydržela na jeho autě na pohled téměř nová tyč stabilizátoru. Odměnu ( láhev fernetu ) získali Lihuňáci. Gratulujeme! Bohužel vedle nich seděl mlsně hledící admin Martin a tak bylo po odměně. :-)
Dalším bodem pátečního programu bylo rozdělení zbytku klubových peněz. Každý účastník srazu a zároveň člen klubu dostal originál Citroen bezpečnostní brašnu, tedy jen brašnu, obsah si musí doplnit sám. Tak bohatý klub zase není…..:-)
Zpestřením v pozdních hodinách byl souboj v páce, jehož účastníky jsem se stal já a Lennon. No, musím uznat, že byl tentokrát lepší, ale nikdy není pozdě na odvetu. Počkám, až mu ztvrdnou játra a zkamení ledviny a pak až bude v posledním tažení ho vyzvu jako soupeře sobě rovného. :-D :-D
Sobotní dopoledne probíhalo klasicky , jedni probírali vše možné kolem aut, jiní provedli malé opravy a úpravy a někteří si trochu přispali. Tímto děkuji Kendymu a Klokanovi za namontování a zprovoznění CD changeru.
Odpoledne byla naplánovaná spanilá jízda zakončená již zmíněnými steaky. Celá jízda probíhala v klidu, nikde jsme se neroztrhali, ovšem jen do doby, než se projevila přirozená potřeba jednoho z pasažérů Lubošova auta. Jó, pivo před jízdou je prevít. Jejich krátká zastávka měla za následek totální ztracení se, uprostřed neznáma. Teda řeknu Vám, že tolik peněz, co Luboš provolal, aby nás našel, by po něm nechtěla ani hajzlbába na Rohlence. :-)
Po spořádání půlkilových steaků jsme jeli omrknout místní Ameriku. No, takových děr máme na Ostravsku dost, některé ale ještě nejsou vidět, protože se ještě nepropadly. :-) Ale jinak pěkný pohled.
Večerní zábava probíhala tak jako vždy, hovory kolem aut nebraly konce a ještě v noci na pokoji Hanz nemohl spát, neboť ho silně trápila myšlenka na výměnu svého pěkného XM 2,1 TD break za 2,5 TD. Jo, jo, tyhle srazy občas dokážou zamotat hlavu. Možná jí měl i trochu zamotanou ochutnávkou již nezbytné vodní dýmky, kterou jako minule zajistil Bejkis.
Nedělní ráno opět příjemné - snídaně, káva a poslední diskuse. Jen Vašek Lihuňák si vzpomněl, že by mohl ještě vyměnit akumulační kouli. Celý víkend se totiž k tomu jaksi nedostal. Nemít při této činnosti pod sebou spacák, mohl by si náhodný kolemjdoucí myslet, že ho někdo přejel, ale že už to bude hodně dávno, protože ta kaluž krve, co je pod ním je už nějaká zelená. :-)
Pak už jen odjezd domů nabrat síly na další sraz. Teda řeknu Vám, že být taková akce každý měsíc, tak se nedočkám důchodu.
Mějte se všichni pěkně a těším se na příště.
